Program Konfederované státy americké, poštovní známky
zahrnuje období od roku 1861 - 1865.
Známky jsou řazeny chronologicky tak, jak
byly jednotlivé emise vydávány. Číslování známek
odpovídá číslování dle katalogu Michel (viz
použitá literatura).
Katalog je tvořen opět standardním způsobem a to popisně!
Konfederované státy americké (anglicky Confederate States of America – zkráceně CSA), nazývané též Konfederace nebo Konfederační státy, byla vláda
formovaná jedenácti jižními státy Spojených států amerických, mezi lety 1861 a 1865.
Sedm států vyhlásilo svou nezávislost na Spojených státech předtím, než byl Abraham Lincoln inaugurován jako prezident, další čtyři státy tak učinily poté,
co začala Americká občanská válka bitvou u Fort Sumter. Spojené státy americké („Státy Unie“) považovaly odštěpení těchto států jako nezákonné a odmítaly
Konfederaci uznat. Ačkoliv žádná evropská mocnost CSA oficiálně neuznala, Velká Británie tam měla své obchodní zájmy a pomáhala státům konfederace
prolomit blokádu. Jediným prezidentem Konfederovaných států amerických se v únoru 1861 stal Jefferson Davis.
Rozpad CSA nastal, když Robert E. Lee a další generálové Konfederace se v dubnu 1865 vzdali. Poslední schůze konfederační vlády se konala v květnu a
téměř všechny vojenské síly se vzdaly do konce června.
Historici uvádějí, že příčinou odtržení byla hrozba omezení nebo zrušení otroctví Republikány, případně omezení práv vlastnit otroky, což u jižních států
bylo důvodem pro vystoupení z Unie. Abraham Lincoln však sám pronesl: "Mým prvořadým cílem je boj o záchranu Unie. Nejde mi o obranu ani o likvidaci otroctví."
Někteří jižanští duchovní se ve svých kázáních zabývali odtržením. Benjamin M. Palmer (1818–1902), pastor První Presbytariánské církve v New Orleans, bouřlivě
podporoval odtržení ve svém kázání na Den díkůvzdání v roce 1860, zatímco argumentoval, že bílí Jižané mají právo a povinnost zachovat otroctví vedle
ekonomické a sociální sebezáchovy, působit jako „strážci oddaných a loajálních bezmocných“ černochů, střežit globální ekonomické zájmy a obhajovat víru
proti „ateistickému“ abolitionismu. Jeho kázání bylo rozšiřováno po celém regionu.
Poštmistr značky
Po zavedení jednotného poštovních sazeb (1846) a před zavedením státních tag výstup postmaster značek byly 5 centů pro zóny a jednotku hmotnosti dopisu v Vervendung.
Jen málo měst se podívat na vyšší Wertsufen a nemůže být zařazen do "postmaster značkami". Poštmistr značky jsou neplatné s vydáním otázek kolkové známky.
New York již používá již v červenci 01, 1847. Boston od 2.7.1847, se übriden poštách teilts až o měsíc později, veřejných výdajů, což je vzhledem k opožděné dodávky.
Správné používání poštmistr značek by tedy mohlo v některých městech ještě do konce července 1847 konat.
Zkratky uvedené v názvu města v závorce inscribedable stát, v němž je příslušný stát, ve kterém zloději pozoruhodné město, s oficiálním americkým zkratku.
Vydávání města jsou řazeny podle abecedy.
Pozor! Všechny poštovní známky Git FALSE; Znalecká zkouška je nutná.
Sedm států odštěpených v únoru 1861:
• Jižní Karolína (20. prosince 1860)
• Mississippi (9. ledna 1861)
• Florida (10. ledna 1861)
• Alabama (11. ledna 1861)
• Georgie (19. ledna 1861)
• Louisiana (26. ledna 1861)
• Texas (1. února 1861)
Potom, co Lincoln vyhlásil válku, se přidaly další čtyři státy:
• Virginie (17. dubna 1861)
• Arkansas (6. května 1861)
• Severní Karolína (20. května 1861)
• Tennessee (8. června 1861)
Další dva státy měly znesvářené vlády. Konfederace je přijala, ale tyto státy nebyly nikdy ovládány pro-konfederační vládou, sídlící v exilu:
• Missouri – stát se nikdy neoddělil, ale odpadlíky z vlády bylo vyhlášeno odtržení od USA (31. října 1861).
• Kentucky – stát se neoddělil, ale část nezvolené vlády vyhlásila odtržení od USA (20. listopadu 1861).
Oba státy povolovaly otroctví a v obou byly unionistické i konfederační okresy, někteří otrokáři byli dokonce Unionisty, což bývá dodnes předmětem diskuzí.
Zdroj: Wikipedie
|
---|