Úvod

Program Konfederované státy americké, poštovní známky zahrnuje období od roku 1861 - 1865.

Známky jsou řazeny chronologicky tak, jak byly jednotlivé emise vydávány. Číslování známek odpovídá číslování dle katalogu Michel (viz použitá literatura).
Katalog je tvořen opět standardním způsobem a to popisně!

Konfederované státy americké
Rozpory mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem vedly v letech 1860–1861 k odtržení 11 jižních států (Jižní Karolína, Mississippi, Florida,
Alabama, Georgie, Louisiana, Texas, Virginie, Arkansas, Severní Karolína, Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké, a následně k
občanské válce. Válka mezi Konfederací a Unií trvala do roku 1865 a skončila vítězstvím Severu. Mohutný hospodářský rozvoj po skončení války byl
doprovázen další expanzí na západ.

Konfederované státy americké (anglicky Confederate States of America – zkráceně CSA), nazývané též Konfederace nebo Konfederační státy, byla vláda
formovaná jedenácti jižními státy Spojených států amerických, mezi lety 1861 a 1865.

Sedm států vyhlásilo svou nezávislost na Spojených státech předtím, než byl Abraham Lincoln inaugurován jako prezident, další čtyři státy tak učinily poté,
co začala Americká občanská válka bitvou u Fort Sumter. Spojené státy americké („Státy Unie“) považovaly odštěpení těchto států jako nezákonné a odmítaly
Konfederaci uznat. Ačkoliv žádná evropská mocnost CSA oficiálně neuznala, Velká Británie tam měla své obchodní zájmy a pomáhala státům konfederace
prolomit blokádu. Jediným prezidentem Konfederovaných států amerických se v únoru 1861 stal Jefferson Davis.

Rozpad CSA nastal, když Robert E. Lee a další generálové Konfederace se v dubnu 1865 vzdali. Poslední schůze konfederační vlády se konala v květnu a
téměř všechny vojenské síly se vzdaly do konce června.

Historici uvádějí, že příčinou odtržení byla hrozba omezení nebo zrušení otroctví Republikány, případně omezení práv vlastnit otroky, což u jižních států
bylo důvodem pro vystoupení z Unie. Abraham Lincoln však sám pronesl: "Mým prvořadým cílem je boj o záchranu Unie. Nejde mi o obranu ani o likvidaci otroctví."
Někteří jižanští duchovní se ve svých kázáních zabývali odtržením. Benjamin M. Palmer (1818–1902), pastor První Presbytariánské církve v New Orleans, bouřlivě
podporoval odtržení ve svém kázání na Den díkůvzdání v roce 1860, zatímco argumentoval, že bílí Jižané mají právo a povinnost zachovat otroctví vedle
ekonomické a sociální sebezáchovy, působit jako „strážci oddaných a loajálních bezmocných“ černochů, střežit globální ekonomické zájmy a obhajovat víru
proti „ateistickému“ abolitionismu. Jeho kázání bylo rozšiřováno po celém regionu.

Poštmistr značky
Po zavedení jednotného poštovních sazeb (1846) a před zavedením státních tag výstup postmaster značek byly 5 centů pro zóny a jednotku hmotnosti dopisu v Vervendung.
Jen málo měst se podívat na vyšší Wertsufen a nemůže být zařazen do "postmaster značkami". Poštmistr značky jsou neplatné s vydáním otázek kolkové známky.
New York již používá již v červenci 01, 1847. Boston od 2.7.1847, se übriden poštách teilts až o měsíc později, veřejných výdajů, což je vzhledem k opožděné dodávky.
Správné používání poštmistr značek by tedy mohlo v některých městech ještě do konce července 1847 konat.
Zkratky uvedené v názvu města v závorce inscribedable stát, v němž je příslušný stát, ve kterém zloději pozoruhodné město, s oficiálním americkým zkratku.
Vydávání města jsou řazeny podle abecedy.
Pozor! Všechny poštovní známky Git FALSE; Znalecká zkouška je nutná.

Sedm států odštěpených v únoru 1861:
• Jižní Karolína (20. prosince 1860)
• Mississippi (9. ledna 1861)
• Florida (10. ledna 1861)
• Alabama (11. ledna 1861)
• Georgie (19. ledna 1861)
• Louisiana (26. ledna 1861)
• Texas (1. února 1861)
Potom, co Lincoln vyhlásil válku, se přidaly další čtyři státy:
• Virginie (17. dubna 1861)
• Arkansas (6. května 1861)
• Severní Karolína (20. května 1861)
• Tennessee (8. června 1861)
Další dva státy měly znesvářené vlády. Konfederace je přijala, ale tyto státy nebyly nikdy ovládány pro-konfederační vládou, sídlící v exilu:
• Missouri – stát se nikdy neoddělil, ale odpadlíky z vlády bylo vyhlášeno odtržení od USA (31. října 1861).
• Kentucky – stát se neoddělil, ale část nezvolené vlády vyhlásila odtržení od USA (20. listopadu 1861).
Oba státy povolovaly otroctví a v obou byly unionistické i konfederační okresy, někteří otrokáři byli dokonce Unionisty, což bývá dodnes předmětem diskuzí.

Zdroj: Wikipedie

 
Konfederované státy americké
Confederate States of America
 Spojené státy americké 18611865 Spojené státy americké 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: God save the south (neoficiální)
Motto: Deo Vindice
geografie
Mapa
Konfederační staty v roce 1862

tmavě zeleně - státy plně pod kontrolou konfederační vlády
světle zeleně - státy ohlašující odtržení od Unie a připojení ke Konfederaci

hlavní město:
Montgomery, Alabama (až do 29. května 1861)
Richmond, Virginie (29. května 1861 – 2. dubna 1865)
Danville, Virginie (od 3. dubna1865)
rozloha:
1 995 392 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
9 103 332
3 521 110 černých otroků
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
odtržením jižanských států od Unie
zánik:
porážka v Americké občanské válce a znovupřipojením konfederálních států k Unii
Státní útvary a území
Předcházející:
Spojené státy americké Spojené státy americké
Nástupnické:
Spojené státy americké Spojené státy americké

 

 

 

# město populace v roce 1860 města dle populace návrat do Unie
1. New Orleans, Louisiana 168,675 6 1862
2. Charleston, Jižní Karolína 40,522 22 1865
3. Richmond, Virginie 37,910 25 1865
4. Mobile, Alabama 29,258 27 1865
5. Memphis, Tennessee 22,623 38 1862
6. Savannah, Georgie 22,292 41 1864
7. Petersburg, Virginie 18,266 50 1865
8. Nashville, Tennessee 16,988 54 1862
9. Norfolk, Virginie 14,620 61 1862
10. Augusta, Georgie 12,493 77 1865
11. Columbus, Georgie 9,621 97 1865
12. Atlanta, Georgie 9,554 99 1864
13. Wilmington, Severní Karolína 9,553 100 1865