Předběžné a souběžné

   Platnost rakouských a uherských známek na území Československa se opírala o výklad zákona ze dne 28. října 1918 o zřízení československého státu a byla stanovena výnosem čs. ministerstva pošt a telegrafů č. 1966-VI-18 ze dne 17. prosince 1918. Výnosem ministerstva pošt a telegrafů č. 3426-VI/19 ze dne 8. února 1919 byla povolena obyvatelstvu výměna těchto známek – jejich platnost skončila dnem 28. 2. 1919 -, a to do 15. března 1919.
   Známky rakouského císařství a maďarského království, platné do 28. 10. 1918 na území budoucí Československé republiky, které po jejím vzniku nadále platily jako předběžné (od 28. 10. do 17. 2. 1918) resp. Souběžné (od 18. 12. 1918 do 28. 02. 1919) čs. známky.

Emise 1916 - 1919
P07 - 50 h

   Mezi vydané hodnoty patří:

   císařská koruna: a)
3h - fialová - Mi. 185
5h - zelená - Mi. 186
6h - oranžová - Mi. 187
10h - fialová - Mi. 188
12h - zelenomodrá - Mi. 189
   Známky této emise (císařská koruna) byly použity jako známky předběžné a souběžné, později též opatřeny revolučními přetisky a přetiskem POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919.

   císař František Josef: b)
15h - tmavočervená - Mi. 190
20h - tmavohnědá - Mi. 191
25h - modrá - Mi. 192
30h - tmavě břidlicová - Mi. 194

   malý státní znak: c)
40h - olivová - Mi. 194
50h - tmavozelená - Mi. 195
60h - tmavomodrá - Mi. 196
80h - červenohnědá - Mi. 197
90h - červeně fialová - Mi. 198
1K - červená na žlutém papíru - Mi. 199 d)

   velký státní znak (tmavé barvy): e)
2K - modrá - Mi. 200, 204, 208
3K - karmínová - Mi. 203, 205, 209
4K - světle zelená - Mi. 202, 206
10K - světle zelená - Mi. 203, 207

Datum vydání:
28. září 1916               hodnoty 3 - 12 h - a)
                                   hodnoty 90 h - c)
                                   hodnoty 2K, 3K, 4K, 10K - e)
1. 10. 1916                 hodnoty 15 - 30 h - b)
                                   hodnoty 40 - 80 h - c)
červenec 1917             hodnoty 2K - 10K - (e) (světlé barvy)
1. září 1918                 hodnota 1K - d)
konec roku 1918         hodnoty 2K a 3K (e) (žilkovaný papír)
začátek roku 1919       hodnoty 4K a 10K (e) (žilkovaný papír)
   Platnost hodnot 15 - 30 h (b) do 28. února 1918, ostatní hodnoty v Rakousku - Uhersku do 31. 10. 1920 (na území ČSR do 18. 10. 1918, dále jako čs. Předběžné a souběžné do 28. 2. 1919).

Historie vzniku

   Stále rostoucí výdaje k pokrytí válečných nákladů přispěly k rozhodnutí o zvýšení poštovních poplatků. Rakousko sice dobročinnými emisemi 1914 a 1915 zavedlo příplatkové známky, ale nakonec od tohoto způsobu upustilo a dnem 1. října 1916 zavedlo nové sazby za poštovní služby. Byly vypracovány zcela nové poštovní předpisy včetně změn sazeb. Toto bylo i důvodem vydání zcela nové emise výplatních známek.
   Již počátkem roku 1916 byly zahájeny přípravy s tiskem jednotlivých hodnot. Ale protože v té době nebylo jasné, jaké hodnoty budou třeba, staly se některé již vytištěné hodnoty nepotřebné (24, 36, 42 a 54 h) a byly později využity k přetisku na doplatní provizoria. Zásoby jiných hodnot byly v tiskárně zničeny.
   Všechny známky mají v barevném orámování nápis KAISERLICHE KÖNIGLISCHE ÖSTERRECHISCHE POST, dole v bílém štítku uprostřed je barevný údaj hodnoty.
   Návrhem byl pověřen akademický malíř Dr. Rudolf Junk. Původní návrhy měly jako ústřední motiv hlavu císaře a rakouský státní znak. Později byla pro nejnižší haléřové hodnoty zvolena kresba císařské koruny. Pro hodnoty 15 h - 30 h byla zvolena hlava císaře orientovaná mírně zprava (15 h a 20 h) a dopředu (25 h a 30 h). Pro hodnoty 40 h - 90 h byl jako hlavní motiv zvolen malý rakouský státní znak.
   Později vydaná hodnota 1 K má stejný motiv pouze s nepatrnou úpravou. Rytinu známek 15 h - 30 h provedl nepochybně F. Schirnböck, rytci ostatních hodnot nejsou uvedeni, pouze je uveden autor návrhu R. Junk.
    Zvolená hodnotová řada odpovídala novým sazbám pro výplatu nejběžnějších poplatků. Byly zrušeny hodnoty 1 h a 2 h, 72 h, 1 K a 5 K (1 K byla vydána později).
   Provedení korunových známek v tmavých barvách vedlo často k problémům s razítkováním známek a čitelností razítek. Proto zhruba uprostřed roku 1917 došlo ke změně barev na světlé.
   Po zvýšení poplatků 1. 9. 1918 bylo nutné vydat dodatkovou hodnotu 1 K. Kresba zhruba odpovídala kresbě známek 40 h - 90 h. K tisku byl použit papír nažloutlého zabarvení.

Výroba tiskových desek a tisk

   Tisk byl proveden částečně z plochých desek čtyřdeskovou tiskovou formou v uspořádání 4 desky po 100 známkách. Postup výroby se nelišil od předchozích emisí. Každá tisková deska měla nahoře i dole vsazenou ochrannou lištu, do které byla vyryta desková označení buď svislými vrypy, nebo římskými čísly. K přepážkám se opět dodávaly archy s odtrženými okraji. Měditiskové desky měly rovněž uspořádání 10 x 10, tiskové formy byly jednodeskové bez ochranných lišt. Desky měly malá barevná čísla desek umístněná na okrajích zrcadlově. K přepážkám byly dodány archy po 100 ks, u hodnoty 10 K též po 50 nebo 25 ks.
   Rotačním ocelotiskem byly vytištěny hodnoty 3, 10, 15, 25, 40 a 80 h. Nejprve byly vytištěny hodnoty 3 h a 10 h (1916), později zbývající hodnoty. Způsob výroby se nelišil od výroby známek v roce 1908. Archy měly po stranách počitadla a s těmi byly archy dodávány k přepážkám. K rozlišení obou desek v rotačce se používaly značky, umístněné buď vlevo od 91. známkového pole, nebo napravo od 100. známkového pole. Deskové značky byly různé a často zanikají v zoubkování známky. Vyskytují se vždy v určitém časovém období (Müller):

  • malý ležatý křížek vlevo od 91.ZP                                                                                             3h, 10h a 15h
  • malý ležatý křížek vpravo od 100. ZP 10h a 25h . malá svislá čárka vpravo od 100. ZP             10 h a 40 h
  • malá osmipaprsková hvězdička vlevo od91.ZP                                                                          80h

Formát korunových známek

   Papír používaný pro měditisk korunových hodnot byl vyráb ěn na papírenských strojích válcováním na válcích, na kterých obdržel papír určitou strukturu v daném směru. Při tisku se zvlhčoval a podle toho, jak byl vložen do tiskařského stroje se po navlhčení smršťoval. Výrazné smrštění lze pozorovat u papíru bez textilních vláken, které smrštění do určité míry bránily. Přesto i u žilkovaného papíru lze pozorovat změny v obrazu zvláště u hodnoty 10 K. Nejedná se tedy o použití jiného druhu papíru, ale o orientaci vkládání papíru do stroje.
   Rozměry obrazu se tak liší až o 1 mm v obou směrech:

   

   Z počátku převažoval formát A a to zejména u našedlého papíru (10 K v jasném tisku se vyskytuje pouze ve formátu A). Později při používání papíru žlutobílé barvy převažuje formát B. Světlejší a tmavší známky se vyskytují v obou formátech. Známky tištěné na žilkovaném papíru mají rozměr 26 x 29, 5 mm (výjimku tvoří hodnota 10 K, kde se vyskytuje i rozměr 25, 5 x 30 mm – zdánlivě úzký formát).

Papír a barvy

   Během tisku byla používána různá kvalita papíru, která se následkem světové války neustále zhoršovala. Rovněž barvy již nebyly tak kvalitní. To vedlo k podstatnému zhoršování kvality tisku. V roce 1917 již neměl papír takové vlastnosti jako na počátku tisku, byl poréznější a podstatně horší. Barvy se při tisku rozpíjely a detaily se stávaly méně čitelné, což se nejvíce projevilo při tisku hodnoty 10 K(203Ac).
   U knihtisku se používal papír bílý až mírně nažloutlý o mírně se měnící tloušťky, ale často nápadně rozlišené struktury. Mimo papíru normální tloušťky byl k tisku hodnot 3, 5, 10, 40 a 50 h použit silný na pohmat neohebný kartónový papír tloušťky cca 0, 1mm.
   Papír používaný pro tisk v měditisku byl z prvé fázi bělejší, silnější a tvrdší. Největší rozdíly lze pozorovat u hodnoty 10 K. Tisk v prvé fázi tisku byl jasný, jemný a detaily dobře čitelné. Barva byla černofialová. Později bylo používáno papíru slabšího, měkčího, více zabarveného do žlutá, barva tmavofialová. Přesto i zde byly jasně tmavofiaolého tónování a detaily poměrně dobře čitelné.
   V roce 1917 byl použit méně kvalitní, silně porézní papír žlutošedého zabarvení. Tisk se v detailech rozpíjel, detaily se stávaly méně čitelné a tisk vlivem nasáklivosti papíru se rozmazával, barva byla tmavofialová (tzv. válečný tisk). Koncem roku 1918, těsně před zánikem monarchie, byl použit nový papír s textilními vlákny (žilkovaný papír), kde nejprve byla vytištěna hodnota 3 K, pak 2 K a po zániku monarchie začátkem roku 1919 i 4 K a 10 K. Rozpitý tisk se vyskytuje i u hodnoty 2 K ve světlé barvě.
   Pro nedostatek papíru, se používalo i nastavování papíru slepením. Zvlášť dobře jsou nastavované papíry patrné ze strany lepu, často se projevují slepky i přerušením obrazu známky podobné složkám papíru.

      první fáze tisku, papír bílý, černofialová,                     našedlý papír, tmavofialová, jasný tisk
                          jasný tisk

první fáze tisku, papír bílý, černofialová, jasný tisk     našedlý papír, tmavofialová, jasný tisk 

 

      nažloutlý, papír, tmavofialová, jasný tisk                "válečný tisk" 1917 matně fialová, nejasný
                                                                                                        rozmazaný tisk                                                                                        

 nažloutlý, papír, tmavofialová, jasný tisk    "válečný tisk" 1917 matně fialová, nejasný rozmazaný tisk

 

                          Peněžní dopis na částku 60 000 K.
          Porto 20,80 K uhrazený 2x10 K + 60 h a 20 h, zadní strana

Peněžní dopis na částku 60 000 K.Porto 20,80 K uhrazený 2x10 K + 60 h a 20 h, zadní strana

Oddělování známek

   K zoubkování knihtiskových známek se používalo stejné perforační zařízení jako u předchozích emisí, hřeben o rozměru 12 ½  (16:19 zoubků). U tisku z plochých desek hřeben postupoval svisle, u rotačního ocelotisku vodorovně.
   Hodnoty v měditisku byly výhradně zoubkovány řádkově o rozměru 12 ½ s výjimkou hodnoty 2 K na žilkovaném papíru, kde byl pomocně použit rozměr 11 ½  (zoubkování kolků).
   U tisku z plochých desek se vždy odtrhávaly okraje, u tisku z rotačky byly okraje ponechávány. U tisku z plochých desek se nikdy nepoužívala počitadla, ale na okrajích byly vytištěny ochranné lišty, do kterých byly vyryty jednak deskové značky, jednak polokruhovité značky pro seřízení zoubkovacího stroje. Dalším rozlišovacím znakem archů tisků z plochých desek oproti rotačce je prozoubkování okrajů, kde u každého tisku postupoval hřeben v různých směrech. Archy s okraji se u tisku z plochých desek téměř nedochovaly, známé jsou u hodnot 3, 10 a 60 h. U měditisku se celé archy s okraji nedochovaly téměř žádné (pouze některé krajové známky hodnoty 2, 3 a 4 K

Výrobní vady perforace

Výrobní vady perforace    Výrobní vady perforace

Svitky známek

   Nařízením z 22. září 1916 bylo rozhodnuto o opětovném vydání známek ve svitcích (rolích) po 1000 ks nejpoužívanějších hodnot 3, 10 a 15 h a po 500 ks hodnot 25 h a 80 h. Dne 24. července 1917 byla vydána v rolích po 500 ks i hodnota 40 h.
   Všechny role byly vyráběny přesně stejným způsobem, jako u emise 1908. Rovněž vzhled i úprava byly stejné jako u emise 1908.
   Známky pocházející z rolí nelze identifikovat, pouze lze hodnotit pásy minimálně o 11 známkách. Jejich výskyt je ojedinělý, a proto velmi hledaný.

Známkové sešitky

   Známkové sešitky byly dány do prodeje současně se známkami této emise ve smyslu nařízení z 22. 9. 1916. Sešitky obsahovaly 10 známek po 5 h, 6 známek po 10 h a 15 h. Jmenovitá cena byla 2 K a za tuto cenu byly prodávány. Barva krycího listu sešitku byla stejná jako u druhého vydání z roku 1908 (tmavosemišová).

                          1916                                                           1918

Známkové sešítky
   Na krycím listu byla dvojhlavé orlice v černé barvě, po okrajích ornamentální výzdoba a dole uprostřed v černém štítku bílý údaj prodejní ceny 2 K.
   Sešítek obsahoval čtyři listy o šesti známkových polích. První list obsahoval 6 známek hodnoty 5 h, druhý list 4 známky hodnoty 5 h (zbylá 2 volná pole přetištěna ondřejskými kříži v zelené barvě známek), třetí list 6 známek hodnoty 10 h, čtvrtý list 6 známek hodnoty 15 h. Vložky mezi listy známek byly ze semišového papíru horší kvality.

      známka ze sešítku, s Ondřejským křížem

 známka ze sešítku, s Ondřejským křížem
   Při výrobě archů pro sešitky se používalo stejného uspořádání jako v roce 1908. Mimo to byly natištěny samostatné archy s ondřejskými kříži. U tohoto archu byly na první, svislé řadě vytištěny ondřejské kříže, druhá a třetí řada byla potištěna obrazy známek, čtvrtá řada byla nepotištěna, pátá řada byla potištěna ondřejskými kříži, šestá a sedmá obrazy známek, osmá a devátá převrácenými obrazy známek a desátá opět ondřejskými kříži. Tento arch je uložen ve sbírce poštovního muzea ve Vídni.
   Když koncem února 1918 skončila platnost známek s obrazem císaře F J I., byly sešitky se známkami hodnoty 15 h staženy z prodeje, list s těmito známkami byl vyjmut a na místo něj vložen list hodnoty 15 h s portrétem císaře Karla I. (emise 1917). Zároveň s tím byl vyměněn i krycí list, který měl nyní barvu červeně oranžovou.
   Přestože nebyl vybírán za prodej sešítku žádný příplatek, byl jejich prodej minimální takže dnem 1. září 1918, kdy došlo ke zvýšení poplatků, byly sešítky staženy a známky vypotřebovány ve vnitřním poštovním styku.

Poštovní provoz

   Půlení známek se objevuje i této emise, zejména u pošt s nedostatkem známek určitých hodnot. K půlení byly používány zejména známky hodnot 20 h (na 10h) a 10 h (na 5h). Poměrně často docházelo k půlení těchto hodnot u čs. předběžných a souběžných, přestože ani rakouská ani čs. pošta tento způsob úpravy známek nepovolovala. Půlených známek jiných hodnot docházelo výjimečně (např. 6 h na tiskopisech na 3 h). Vyskytuje - li se na celistvostech více půlených známek, ceny se sčítají - zde POZOR na filatelistické výrobky (mache).
   Doporučené a spěšné zásilky se vyskytují často. Nejvíce byly používány známky hodnot 25 h a 30 h k uhrazení poplatků doporučeně a expres. Často je proto uhrazeno dohromady jednou známkou.
   Použití vyšších hodnot od 2 K se prakticky na dopisech nevyskytuje s výjimkou zásilek do ciziny. Tyto hodnoty se používaly k uhrazení porta na peněžních dopisech nebo poštovních poukázkách. Hodnota 10 K použitá jakýmkoli způsobem je vzácná.

Použití půlených známek na doporučeném dopise již v ČSR.Porto 90 h uhrazeno půlenými známkami.Půlené hodnoty 80h na 40h, 10h na 5h a 90h na 45h - Podací pošta Vimperk 25. XII. 1918.

                      Použití půlených známek na doporučeném dopise již v ČSR.
                                    Porto 90 h uhrazeno půlenými známkami.
Půlené hodnoty 80h na 40h, 10h na 5h a 90h na 45h - Podací pošta Vimperk 25. XII. 1918.

Dopisy vyplacené půlenými 40h známkami (porto 20h).V prvém případě pošta půlení neuznala a zásilku zatížila trestným portem,v druhém případě půlení bylo uznáno.   Dopisy vyplacené půlenými 40h známkami (porto 20h).V prvém případě pošta půlení neuznala a zásilku zatížila trestným portem,v druhém případě půlení bylo uznáno.

                         Dopisy vyplacené půlenými 40h známkami (porto 20h).
                 V prvém případě pošta půlení neuznala a zásilku zatížila trestným portem,
                                        v druhém případě půlení bylo uznáno.

 

Tiskopis (smuteční oznámení) vyplacené svisle půlenou 6h známkou na 3h porto

       Tiskopis (smuteční oznámení) vyplacené svisle půlenou 6h známkou na 3h porto

Náklady

   Uvedená čísla jsou včetně známek vydaných ve svitcích nebo v známkových sešitcích.
Známky ve svitcích :
3 h - 1400 svitků á 1000 zn.           25 h - 200 svitků á 500 zn.
10 h - 2800 svitků á 1000 zn.         40 h - 260 svitků á 500 zn.
15 h - 1000 svitků á 1000 zn.         80 h - 320 svitků á 500 zn.

Známkové sešítky: 70 tis sešítků á 10 zn. 5 h, 6 zn. 10 h a 6 zn. 15 h.
   Z úředních záznamů nelze určit poměr známek v tmavých a světlých barvách nebo na žilkovaném papíru. Je ale jasné, že např. 10 K známky byly vydány několikrát a to i tehdy, kdy tisk již byl zastaven. Dělo se tak pro sběratelské účely. Např. v roce 1919 byl vytištěn určitý počet známek 10 K v tmavé barvě a správně by tyto známky měly být považovány za novotisky. Rozlišení je téměř téměř nemožné, navíc náklad byl proveden ještě v době platnosti známky.
   Známky byly téměř spotřebovány. Nespotřebované zásoby byl v nástupnických státech přetištěny známkami nového státu (např. POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919).

Zkusmé tisky a návrhy

   U této emise existuje značný počet makulaturních tisků v různých barvách a na různých papírech. Jedná se vždy o vadné tisky nelegálně vynesené z tiskárny.
   Zkoušky byly prováděny na silnějších papírech buď jako otisky štočků v černé barvě, nebo v různých barvách a to jak v zoubkované úpravě, nebo nezoubkované. Časté jsou také soutisky různých obrazů známek v různých úpravách. Známky v originálních. Barvách se vyskytují i jako nezoubkované.
   U zkusmého tisku hodnot 3 h - 30 h jsou známa meziarší.

 

 známky nevydané - nezoubkované

                                            známky nevydané - nezoubkované

 

návrhy - různé hodnoty a barvy

                                                    návrhy - různé hodnoty a barvy

 

                                        Meziarší ZT hodnoty 30h.

                                                                    Meziarší ZT hodnoty 30h.

 

 

 

Soutisk v barvě olivově zelené - papír bez lepu

Soutisk v barvě olivově zelené - papír bez lepu