Předběžné a souběžné
Platnost rakouských a uherských známek na území
Československa se opírala o výklad zákona ze dne 28. října 1918 o
zřízení československého státu a byla stanovena výnosem čs.
ministerstva pošt a telegrafů č. 1966-VI-18 ze dne 17. prosince
1918. Výnosem ministerstva pošt a telegrafů č. 3426-VI/19 ze dne
8. února 1919 byla povolena obyvatelstvu výměna těchto známek – jejich
platnost skončila dnem 28. 2. 1919 -, a to do 15. března 1919.
Známky rakouského císařství a maďarského
království, platné do 28. 10. 1918 na území budoucí Československé
republiky, které po jejím vzniku nadále platily jako předběžné
(od 28. 10. do 17. 2. 1918) resp. Souběžné (od 18. 12. 1918 do
28. 02. 1919) čs. známky.
Emise 1916 - 1919
P07 - 50 h
Mezi vydané hodnoty patří:
císařská koruna: a)
3h - fialová - Mi. 185
5h - zelená - Mi. 186
6h - oranžová - Mi. 187
10h - fialová - Mi. 188
12h - zelenomodrá - Mi. 189
Známky této emise (císařská koruna) byly použity jako
známky předběžné a souběžné, později též opatřeny revolučními přetisky a
přetiskem POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919.
císař František Josef: b)
15h - tmavočervená - Mi. 190
20h - tmavohnědá - Mi. 191
25h - modrá - Mi. 192
30h - tmavě břidlicová - Mi. 194
malý státní znak: c)
40h - olivová - Mi. 194
50h - tmavozelená - Mi. 195
60h - tmavomodrá - Mi. 196
80h - červenohnědá - Mi. 197
90h - červeně fialová - Mi. 198
1K - červená na žlutém papíru - Mi. 199 d)
velký státní znak (tmavé barvy): e)
2K - modrá - Mi. 200, 204, 208
3K - karmínová - Mi. 203, 205, 209
4K - světle zelená - Mi. 202, 206
10K - světle zelená - Mi. 203, 207
Datum vydání:
28. září 1916 hodnoty 3 - 12 h - a)
hodnoty 90 h - c)
hodnoty 2K, 3K, 4K, 10K - e)
1. 10. 1916 hodnoty 15 - 30 h - b)
hodnoty 40 - 80 h - c)
červenec 1917 hodnoty 2K - 10K - (e) (světlé barvy)
1. září 1918 hodnota 1K - d)
konec roku 1918 hodnoty 2K a 3K (e) (žilkovaný papír)
začátek roku 1919 hodnoty 4K a 10K (e) (žilkovaný papír)
Platnost hodnot 15 - 30 h (b) do 28. února 1918, ostatní
hodnoty v Rakousku - Uhersku do 31. 10. 1920 (na území ČSR do 18. 10. 1918,
dále jako čs. Předběžné a souběžné do 28. 2. 1919).
Historie vzniku
Stále rostoucí výdaje k pokrytí válečných nákladů přispěly k
rozhodnutí o zvýšení poštovních poplatků. Rakousko sice dobročinnými emisemi
1914 a 1915 zavedlo příplatkové známky, ale nakonec od tohoto způsobu upustilo
a dnem 1. října 1916 zavedlo nové sazby za poštovní služby. Byly vypracovány
zcela nové poštovní předpisy včetně změn sazeb. Toto bylo i důvodem vydání
zcela nové emise výplatních známek.
Již počátkem roku 1916 byly zahájeny přípravy s tiskem
jednotlivých hodnot. Ale protože v té době nebylo jasné, jaké hodnoty budou
třeba, staly se některé již vytištěné hodnoty nepotřebné (24, 36, 42 a 54 h) a
byly později využity k přetisku na doplatní provizoria. Zásoby jiných hodnot
byly v tiskárně zničeny.
Všechny známky mají v barevném orámování nápis KAISERLICHE
KÖNIGLISCHE ÖSTERRECHISCHE POST, dole v bílém štítku uprostřed je barevný
údaj hodnoty.
Návrhem byl pověřen akademický malíř Dr. Rudolf Junk.
Původní návrhy měly jako ústřední motiv hlavu císaře a rakouský státní znak.
Později byla pro nejnižší haléřové hodnoty zvolena kresba císařské koruny. Pro
hodnoty 15 h - 30 h byla zvolena hlava císaře orientovaná mírně zprava (15 h a
20 h) a dopředu (25 h a 30 h). Pro hodnoty 40 h - 90 h byl jako hlavní motiv
zvolen malý rakouský státní znak.
Později vydaná hodnota 1 K má stejný motiv pouze s nepatrnou
úpravou. Rytinu známek 15 h - 30 h provedl nepochybně F. Schirnböck, rytci
ostatních hodnot nejsou uvedeni, pouze je uveden autor návrhu R. Junk.
Zvolená hodnotová řada odpovídala novým sazbám pro výplatu
nejběžnějších poplatků. Byly zrušeny hodnoty 1 h a 2 h, 72 h, 1 K a 5 K
(1 K byla vydána později).
Provedení korunových známek v tmavých barvách vedlo často k
problémům s razítkováním známek a čitelností razítek. Proto zhruba uprostřed
roku 1917 došlo ke změně barev na světlé.
Po zvýšení poplatků 1. 9. 1918 bylo nutné vydat dodatkovou
hodnotu 1 K. Kresba zhruba odpovídala kresbě známek 40 h - 90 h. K tisku byl
použit papír nažloutlého zabarvení.
Výroba tiskových desek a tisk
Tisk byl proveden částečně z plochých desek čtyřdeskovou
tiskovou formou v uspořádání 4 desky po 100 známkách. Postup výroby se nelišil
od předchozích emisí. Každá tisková deska měla nahoře i dole vsazenou ochrannou
lištu, do které byla vyryta desková označení buď svislými vrypy, nebo římskými
čísly. K přepážkám se opět dodávaly archy s odtrženými okraji. Měditiskové
desky měly rovněž uspořádání 10 x 10, tiskové formy byly jednodeskové bez
ochranných lišt. Desky měly malá barevná čísla desek umístněná na okrajích
zrcadlově. K přepážkám byly dodány archy po 100 ks, u hodnoty 10 K též po 50
nebo 25 ks.
Rotačním ocelotiskem byly vytištěny hodnoty 3, 10, 15, 25,
40 a 80 h. Nejprve byly vytištěny hodnoty 3 h a 10 h (1916), později zbývající
hodnoty. Způsob výroby se nelišil od výroby známek v roce 1908. Archy měly po
stranách počitadla a s těmi byly archy dodávány k přepážkám. K rozlišení obou
desek v rotačce se používaly značky, umístněné buď vlevo od 91. známkového
pole, nebo napravo od 100. známkového pole. Deskové značky byly různé a často
zanikají v zoubkování známky. Vyskytují se vždy v určitém časovém období
(Müller):
- malý ležatý křížek vlevo od 91.ZP 3h, 10h a 15h
- malý ležatý křížek vpravo od 100. ZP 10h a 25h . malá svislá čárka vpravo od 100. ZP 10 h a 40 h
- malá osmipaprsková hvězdička vlevo od91.ZP 80h
Formát korunových známek
Papír používaný pro měditisk korunových hodnot byl vyráb
ěn na papírenských strojích válcováním na válcích, na kterých obdržel papír
určitou strukturu v daném směru. Při tisku se zvlhčoval a podle toho, jak byl
vložen do tiskařského stroje se po navlhčení smršťoval. Výrazné smrštění lze
pozorovat u papíru bez textilních vláken, které smrštění do určité míry
bránily. Přesto i u žilkovaného papíru lze pozorovat změny v obrazu zvláště u
hodnoty 10 K. Nejedná se tedy o použití jiného druhu papíru, ale o orientaci
vkládání papíru do stroje.
Rozměry obrazu se tak liší až o 1 mm v obou směrech:
formát A: úzký formát 25 x 30 mm
formát B: široký formát 26 x 29 mm
Z počátku převažoval formát A a to zejména u našedlého
papíru (10 K v jasném tisku se vyskytuje pouze ve formátu A). Později při
používání papíru žlutobílé barvy převažuje formát B. Světlejší a tmavší
známky se vyskytují v obou formátech. Známky tištěné na žilkovaném papíru
mají rozměr 26 x 29, 5 mm (výjimku tvoří hodnota 10 K, kde se vyskytuje i
rozměr 25, 5 x 30 mm – zdánlivě úzký formát).
Papír a barvy
Během tisku byla používána různá kvalita papíru, která se
následkem světové války neustále zhoršovala. Rovněž barvy již nebyly tak
kvalitní. To vedlo k podstatnému zhoršování kvality tisku. V roce 1917 již
neměl papír takové vlastnosti jako na počátku tisku, byl poréznější a
podstatně horší. Barvy se při tisku rozpíjely a detaily se stávaly méně
čitelné, což se nejvíce projevilo při tisku hodnoty 10 K(203Ac).
U knihtisku se používal papír bílý až mírně nažloutlý o
mírně se měnící tloušťky, ale často nápadně rozlišené struktury. Mimo papíru
normální tloušťky byl k tisku hodnot 3, 5, 10, 40 a 50 h použit silný na
pohmat neohebný kartónový papír tloušťky cca 0, 1mm.
Papír používaný pro tisk v měditisku byl z prvé fázi bělejší,
silnější a tvrdší. Největší rozdíly lze pozorovat u hodnoty 10 K. Tisk v prvé
fázi tisku byl jasný, jemný a detaily dobře čitelné. Barva byla černofialová.
Později bylo používáno papíru slabšího, měkčího, více zabarveného do žlutá,
barva tmavofialová. Přesto i zde byly jasně tmavofiaolého tónování a detaily
poměrně dobře čitelné.
V roce 1917 byl použit méně kvalitní, silně porézní papír
žlutošedého zabarvení. Tisk se v detailech rozpíjel, detaily se stávaly méně
čitelné a tisk vlivem nasáklivosti papíru se rozmazával, barva byla
tmavofialová (tzv. válečný tisk). Koncem roku 1918, těsně před zánikem
monarchie, byl použit nový papír s textilními vlákny (žilkovaný papír), kde
nejprve byla vytištěna hodnota 3 K, pak 2 K a po zániku monarchie začátkem
roku 1919 i 4 K a 10 K. Rozpitý tisk se vyskytuje i u hodnoty 2 K ve světlé
barvě.
Pro nedostatek papíru, se používalo i nastavování papíru
slepením. Zvlášť dobře jsou nastavované papíry patrné ze strany lepu, často se
projevují slepky i přerušením obrazu známky podobné složkám papíru.
první fáze tisku, papír bílý, černofialová,
našedlý papír, tmavofialová, jasný tisk
jasný tisk
nažloutlý, papír, tmavofialová, jasný tisk
"válečný tisk" 1917 matně fialová, nejasný
rozmazaný tisk
Peněžní dopis na částku 60 000 K.
Porto 20,80 K uhrazený 2x10 K + 60 h a 20 h, zadní strana
Oddělování známek
K zoubkování knihtiskových známek se používalo stejné
perforační zařízení jako u předchozích emisí, hřeben o rozměru
12 ½ (16:19 zoubků). U tisku z plochých desek hřeben postupoval svisle, u rotačního
ocelotisku vodorovně.
Hodnoty v měditisku byly výhradně zoubkovány řádkově o
rozměru 12 ½ s výjimkou hodnoty 2 K na žilkovaném papíru, kde byl pomocně
použit rozměr 11 ½
(zoubkování kolků).
U tisku z plochých desek se vždy odtrhávaly okraje, u tisku
z rotačky byly okraje ponechávány. U tisku z plochých desek se nikdy
nepoužívala počitadla, ale na okrajích byly vytištěny ochranné lišty, do
kterých byly vyryty jednak deskové značky, jednak polokruhovité značky pro
seřízení zoubkovacího stroje. Dalším rozlišovacím znakem archů tisků z plochých
desek oproti rotačce je prozoubkování okrajů, kde u každého tisku postupoval
hřeben v různých směrech. Archy s okraji se u tisku z plochých desek téměř
nedochovaly, známé jsou u hodnot 3, 10 a 60 h. U měditisku se celé archy s
okraji nedochovaly téměř žádné (pouze některé krajové známky hodnoty
2, 3 a 4 K
Výrobní vady perforace
Svitky známek
Nařízením z 22. září 1916 bylo rozhodnuto o opětovném vydání
známek ve svitcích (rolích) po 1000 ks nejpoužívanějších hodnot 3, 10 a 15 h a
po 500 ks hodnot 25 h a 80 h. Dne 24. července 1917 byla vydána v rolích po
500 ks i hodnota 40 h.
Všechny role byly vyráběny přesně stejným způsobem, jako u
emise 1908. Rovněž vzhled i úprava byly stejné jako u emise 1908.
Známky pocházející z rolí nelze identifikovat, pouze lze
hodnotit pásy minimálně o 11 známkách. Jejich výskyt je ojedinělý, a proto
velmi hledaný.
Známkové sešitky
Známkové sešitky byly dány do prodeje současně se známkami této emise ve smyslu nařízení z 22. 9. 1916. Sešitky obsahovaly 10 známek po 5 h, 6 známek po 10 h a 15 h. Jmenovitá cena byla 2 K a za tuto cenu byly prodávány. Barva krycího listu sešitku byla stejná jako u druhého vydání z roku 1908 (tmavosemišová).
1916 1918
Na krycím listu byla dvojhlavé orlice v černé barvě, po
okrajích ornamentální výzdoba a dole uprostřed v černém štítku bílý údaj
prodejní ceny 2 K.
Sešítek obsahoval čtyři listy o šesti známkových polích.
První list obsahoval 6 známek hodnoty 5 h, druhý list 4 známky hodnoty 5 h
(zbylá 2 volná pole přetištěna ondřejskými kříži v zelené barvě známek),
třetí list 6 známek hodnoty 10 h, čtvrtý list 6 známek hodnoty 15 h. Vložky
mezi listy známek byly ze semišového papíru horší kvality.
známka ze sešítku, s Ondřejským křížem
Při výrobě archů pro sešitky se používalo stejného uspořádání
jako v roce 1908. Mimo to byly natištěny samostatné archy s ondřejskými kříži.
U tohoto archu byly na první, svislé řadě vytištěny ondřejské kříže, druhá a
třetí řada byla potištěna obrazy známek, čtvrtá řada byla nepotištěna, pátá
řada byla potištěna ondřejskými kříži, šestá a sedmá obrazy známek, osmá a
devátá převrácenými obrazy známek a desátá opět ondřejskými kříži. Tento arch
je uložen ve sbírce poštovního muzea ve Vídni.
Když koncem února 1918 skončila platnost známek s obrazem
císaře F J I., byly sešitky se známkami hodnoty 15 h staženy z prodeje, list s
těmito známkami byl vyjmut a na místo něj vložen list hodnoty 15 h s portrétem
císaře Karla I. (emise 1917). Zároveň s tím byl vyměněn i krycí list, který měl
nyní barvu červeně oranžovou.
Přestože nebyl vybírán za prodej sešítku žádný příplatek,
byl jejich prodej minimální takže dnem 1. září 1918, kdy došlo ke zvýšení
poplatků, byly sešítky staženy a známky vypotřebovány ve vnitřním poštovním
styku.
Poštovní provoz
Půlení známek se objevuje i této emise, zejména u pošt s
nedostatkem známek určitých hodnot. K půlení byly používány zejména známky
hodnot 20 h (na 10h) a 10 h (na 5h). Poměrně často docházelo k půlení těchto
hodnot u čs. předběžných a souběžných, přestože ani rakouská ani čs. pošta
tento způsob úpravy známek nepovolovala. Půlených známek jiných hodnot
docházelo výjimečně (např. 6 h na tiskopisech na 3 h). Vyskytuje - li se na
celistvostech více půlených známek, ceny se sčítají - zde POZOR na
filatelistické výrobky (mache).
Doporučené a spěšné zásilky se vyskytují často.
Nejvíce byly používány známky hodnot 25 h a 30 h k uhrazení poplatků
doporučeně a expres. Často je proto uhrazeno dohromady jednou známkou.
Použití vyšších hodnot od 2 K se prakticky na dopisech
nevyskytuje s výjimkou zásilek do ciziny. Tyto hodnoty se používaly k uhrazení
porta na peněžních dopisech nebo poštovních poukázkách. Hodnota 10 K použitá
jakýmkoli způsobem je vzácná.
Použití půlených známek na doporučeném dopise již v ČSR.
Porto 90 h uhrazeno půlenými známkami.
Půlené hodnoty 80h na 40h, 10h na 5h a 90h na 45h - Podací pošta Vimperk 25. XII. 1918.
Dopisy vyplacené půlenými 40h známkami (porto 20h).
V prvém případě pošta půlení neuznala a zásilku zatížila trestným portem,
v druhém případě půlení bylo uznáno.
Tiskopis (smuteční oznámení) vyplacené
svisle půlenou 6h známkou na 3h porto
Náklady
Uvedená čísla jsou včetně známek vydaných ve svitcích nebo v
známkových sešitcích.
Známky ve svitcích :
3 h - 1400 svitků á 1000 zn. 25 h - 200 svitků á 500 zn.
10 h - 2800 svitků á 1000 zn. 40 h - 260 svitků á 500 zn.
15 h - 1000 svitků á 1000 zn. 80 h - 320 svitků á 500 zn.
Známkové sešítky: 70 tis sešítků á 10 zn. 5 h, 6 zn. 10 h a 6 zn. 15 h.
Z úředních záznamů nelze určit poměr známek v tmavých a
světlých barvách nebo na žilkovaném papíru. Je ale jasné, že např. 10 K známky
byly vydány několikrát a to i tehdy, kdy tisk již byl zastaven. Dělo se tak
pro sběratelské účely. Např. v roce 1919 byl vytištěn určitý počet známek 10 K
v tmavé barvě a správně by tyto známky měly být považovány za novotisky.
Rozlišení je téměř téměř nemožné, navíc náklad byl proveden ještě v době
platnosti známky.
Známky byly téměř spotřebovány. Nespotřebované zásoby byl v
nástupnických státech přetištěny známkami nového státu
(např. POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919).
Zkusmé tisky a návrhy
U této emise existuje značný počet makulaturních tisků v
různých barvách a na různých papírech. Jedná se vždy o vadné tisky nelegálně
vynesené z tiskárny.
Zkoušky byly prováděny na silnějších papírech buď jako otisky
štočků v černé barvě, nebo v různých barvách a to jak v zoubkované úpravě, nebo
nezoubkované. Časté jsou také soutisky různých obrazů známek v různých
úpravách. Známky v originálních. Barvách se vyskytují i jako nezoubkované.
U zkusmého tisku hodnot 3 h - 30 h jsou známa meziarší.
známky nevydané - nezoubkované
návrhy - různé hodnoty a barvy
Meziarší ZT hodnoty 30h.
Soutisk v barvě olivově zelené - papír bez lepu