Deskové vady č. 24 - 400 h II

   Tyto vady vznikají v tiskové desce samovolně, buď působením chemickým (fotografickým přenosem, leptáním), nebo mechanickým (nárazem, opotřebováním tiskové desky apod.). Vadami tiskových desek se od sebe navzájem liší nejen známky z různých známkových polí nebo známky tištěné různými tiskovými deskami, nýbrž někdy i známky z téhož známkového pole téže tiskové desky, avšak z různých období tisku (např. známky z počátku tisku od známek tištěných později, po poškození, resp.opotřebování tiskové desky).
   Podle výrobního stadia, v němž vznikly, rozlišujeme tři druhy deskových vad.
   Primární vady jsou ty, jež mají původ už ve výchozím materiálu, společném pro více hodnot (ve výchozím štočku, v pomocné sestavě apod.), takž se projeví u všech hodnot téže kresby.
   Sekundární vady vznikají ve výchozím materiálu pro tisk známek určité hodnoty (v přípravné sestavě, ve fotografickém negativu apod.), z něhož jsou přeneseny do všech tiskových desek téže hodnoty.
   Terciární vady vznikají až přímo v tiskových deskách, a to jako důsledek leptání, poškození apod.
   Primární a sekundární vady se mohou postupem času obvyklými vlivy v tiskové desce zlepšit nebo zhoršit, mohou se z nich vyvinout další vady, avšak mohou naopak i úplně zmizet.
   Deskové vady mají svou trvalou povahou blízko ke známkovým typům.Jsou základem redukcí a retuší. Mají svůj studijní význam při určování známkového pole, tiskové desky, tiskového období a jsou proto často charakteristickými znaky i při zjišťování pravosti známky.
   Za deskové vady nelze ovšem považovat nahodilé odchylky v kresbě známky, jež nemají základ v tiskové desce, ale ve vadném chodu tiskárenských strojů, a jsou proto jen přechodné.
   Vad tiskových desek je nepoměrně více u prvních čtyř kreseb, kde pronikavější zásahy do původní předlohy vyvolaly zřejmě nutnost trojího fotografování - základní předlohy, konkrétní předlohy a přípravné sestavy. Mnohem méně vad vykazuje V. kresba, u níž bylo nutné dvojí fotografování - konkrétní předlohy hodnoty 25 h a pomocné sestavy.
   Deskové vady se vyskytují hojněji u známek nižších hodnot, u nichž byl z každé tiskové desky tištěn nepoměrně větší náklad známek ( až desetinásobný), než u známek vyšších hodnot.
   Primární vadou je u V. kresby dvojité přerušení vějíře pravé holubice, která má svůj původ v předloze hodnoty 25 h, a proto se projevilo u všech hodnot tištěných tiskovými deskami zhotovenými podle této předlohy. Úplnou vadou je ovšem jen útvar -- , částečnou vadou v neopravených tiskových deskách je ojedinělý útvar + - a - +.
   Sekundární vady, které mají původ ve společném negativu, a proto se objevily ve všech tiskových deskách téže hodnoty, vykazují známky všech hodnot. Rozeznáváme je podle jednotlivých tiskových desek pomocí kontrolních znaků (vedlejších vad).
   Vývoj některých sekundárních vad je pozoruhodný. Např. kapka na levé horní spirále (71. zn.) u hodnoty 5 h V, "hodiny" (91. zn.) u hodnoty 10 h I apod.
   Sekundární vady nevykazují známky hodnoty 1 h, u níž se každá tisková deska zhotovovala z vlastního negativu. Když byl skleněný negativ po prvním použití uložen, byl často porušen chemickým nebo mechanickým působením, takže u pozdější dvojice tiskových desek se objevily nové vady, společné této dvojici, jež jsou rozhodujícím vodítkem k určení sledu tiskových desek. Společná vada na 78. poli V. a VI. tiskové desky, která se ještě nevyskytuje u III. a IV. tiskové desky, jasně stanovila správné pořadí.
   V podstatě však převládají terciární deskové vady, vzniklé až přímo v jednotlivých tiskových deskách. Zde y mohly tvořit samostatnou kapitolu odchylky v kresbě slunečních paprsků u prvních dvou kreseb, kde ústřední motiv byl společný. Tyto paprsky musely při opakované zinkografické manipulaci nejvíce utrpět - a to se také projevilo na známkách v nejrozmanitější podobě. Rozhodující zde byla samozřejmě intenzita leptání, avšak k jejich síle a poloze často přispěly i rozdílné množství barvy a tlak při tisku. Pro jejich proměnlivost je jednotlivě nelze zaznamenat, slouží však jako kontrolní (vedlejší) vady. Odchylky v kresbě slunečního paprsku nevznikly opravným zásahem do tiskové desky, protože pozitivní oprava je technicky neproveditelná. Rovněž domněnku, že by mohly vzniknout redukcí vady před leptáním, lze s jistotou vyloučit, protože na to jistě nebylo pomyšlení v době, kdy byly pořizovány tiskové desky prvních čtyř kreseb, tj. prosinci roku 1918 a v lednu 1919.
   Zvláštní, avšak charakteristickou vadu, zpravidla hromadnou způsobilo nepečlivé vyfrézování mezer mezi známkami, jehož důsledkem jsou zaoblené rohy u známek hodnoty 5h V, tištěné II. tiskovou deskou a hodnoty 20 h I, tištěné IV. tiskovou deskou. Rovněž označení MUCHA bylo velmi často deformováno, někdy dokonce i seříznuto. Vyskytlo se i nedostatečné vyfrézování mezer - u III. tiskové desky hodnoty 5 h I, které se projevilo dlouhými čárami a obloučky nad nebo pod orámováním kresby.
   Většina deskových vad u Hradčan je původní; pozdějšími vadami je časté porušení orámování u krajových známek, způsobené větším namáháním okraje tiskové desky v důsledku nevyvážené funkce tlakového válce.
   Nacházíme je u hodnot:
3 h vede 20., 31., 51., 81., 100. pole I. tiskové desky,
5 h I u 3. pole II. tiskové desky,
5 h V vedle 90. a 100. pole II. tiskové desky,
10 h V vedle 20. známky I. tiskové desky,
20 h V u 10. pole I. tiskové desky.
   Poškození tiskové desky způsobily často uvolněné upevňovací hřeby, např. u hodnoty 20 h I, u 10., 20., 60., 70., 90. a 100. známky IV. tiskové desky a dalších.
   Poškození tiskové desky způsobily často uvolněné upevňovací hřeby, např. u hodnoty 20 h I, u 10., 20., 60., 70., 90. a 100. známky IV. tiskové desky a dalších.
   Větší, zvlášť nápadné poškození vnějšího orámování u známek hodnoty 30 h Va se vyskytuje i uvnitř tiskové desky, a to jako důsledek pohybu a nárazů jednotlivých galvan, udržovaných pohromadě jen omotaným drátem. Pozoruhodné je i porušení rámu u 61. známky II. tiskové desky s prodlouženou levou horní spirálou.
   Pro určení vzniku deskových vad jsou směrodatné archové známkové materiály z různých období tisku, které určujeme zejména podle barvy, papíru, lepu a zoubkování. Zkušební tisky a tiskové zkoušky tuto průkaznost nemají.
Mnoho deskových vad zůstalo pro velký spěch a obtížnost oprav v podstatě neopraveno, jak tomu svědčí i novotisk z roku 1948 (uzavřená číslice, „kávový mlýnek“ a další). Nebyly – li tedy opraveny velké vady, což je vždy snazší, lze to tím méně předpokládat u vad drobnějších. Je ovšem třeba si uvědomit, že tyto vady jsou průvodním zjevem a charakteristickým znakem knihtiskové reprodukce, o níž v plné míře platí rčení: co známka to odchylka.
   Kazy papíru vznikají již při jeho výrobě, stržení a nastavení při přípravě, tedy v období, která nemá ještě přímou souvislost s vlastním tiskem známek.

400h II - I. Tisková deska

400h II - II. Tisková deska

Shémata TD - vysvětlivky

 

Oh – otisk hřebu	skv - skvrna
Nb- nápichový bod	z - závoj
N- nápich	\ - symbol paprsku
Dzn – desková značka	x – chybějící paprsek
1 – 100 označení známkových polí	- - - +
M – meziznámkové mezery	+ - - - - symbol opravy
DV – desková vada	SP – spirálový typ
R – retuš	PT – příčkový typ
Č – číslicový typ	P – polohový typ

 

Deskové vady 400 h - č. 24
Sekundární vady: 4. 11., 16., 25., 26., 61., 74., 86., 94., 96. ZP
I. tisková deska
2.	dvakrát přerušená druhá nula a rám nad P
4.	kroužek v křídle levé holubice, vybíhající pravý horní  roh
8.	skvrna nad sluncem
11.	bod pod první nulou, linka nad sluncem
16.	kapka na křídle levé holubice, vybíhající pravý horní roh
17.	bílá skvrna u levé větve
20.	vyštípnutý rám nad levou vidlicí
22.	vyštípnutý rám nad E v EN
25.	bílá čárka na vlnovce, přerušený rám nad S v SLO
26.	bílý bod pod keřem, body u MUCHA a u pravého horního rohu
29.	prasklina v levých věžích, bod nad keřem
31.	dvakrát vyštípnutý rám
34.	bílá čárka od vnitřní linky ke křoví
47.	bílý bod nad pravou holubicí
56.	bod v levé holubici
61.	bílý bod mezi keřem a křovím
63.	nahoře vyštípnutý rám
73.	bílý oblouček nad listy vpravo
74.	bílý bod nad vlnovkou vpravo
75.	čárka nad sluncem
83.	dvakrát přerušený rám nad Š
84.	krátké T
85.	dvakrát přerušený rám nad P
86.	šikmá čárka u poslední věže a skvrna mezi středními věžemi
88.	kroužek pod křovím
90.	„snítka“ pod křovím
93.	čára pod pravým dolním rohem
94.	bod ve štítku a pod MUCHA
96.	porušený rám nad Č, špičaté křoví, bílý bod za pravou větví
98.	bílý bod mezi levými horními spirálami
II. tisková deska
1.	bílý bod vpravo za křovím
4.	kroužek v levé holubici
9.	porušený rám nad E v ČE
11.	bod pod první nulou
15.	vyštípnutý rám pod PO
16.	čárka v křídle levé holubice
21.	bílý bod v E v EN
24.	bílý bod nad křovím vpravo
25.	bílá čárka na vlnovce
26.	bílý bod pod keřem
28.	přerušený štítek vlevo
39.	bílá přerušovaná čára středem známky
48.	bílý bod nad pravou horní spirálou
57.	vyštípnutá část věže, škrt pravou holubicí
61.	bílý bod mezi keřem a křovím, krátký paprsek
66.	skvrna na hlavě pravé holubice
74.	bílý bod nad vlnovkou
81.	bílý bod pod křovím, přerušená čára levou větví ke keři
86.	šikmá čárka u poslední věže
94.	bod nad nulou, čára pravou dolní spirálou
96.	prasklý rám nad Č