Jsou napodobeniny poštovních známek, které zhotovil neautorizovaný výrobce. Rozlišujeme u nich padělky zhotovení ke škodě pošty (byly - li určeny k vyplácení zásilek, a tedy k poškození poštovní správy) a padělky zhotovené ke škodě sběratelů (byly - li vyrobeny jen k využití sběratelské poptávky). Zatímco první mají svým faktickým posláním a použitím své sběratelské opodstatnění, druhé jsou z hlediska sběratelského bezcenné.
   Částečným padělkem je zfalšování pravých známek paděláním některého charakteristického znaku originálu (změnou barvy, ostříháním zoubků, přezoubkování, opatřením známky přetiskem apod.).
   Padělky ke škodě pošty hodnot 25, 100, 200 a 300 h byly vyrobeny asi koncem roku 1919 v Německu. Padělků hodnoty 25 h nebylo pro vadnou kresbu použito. Tři zbývajících vyšších hodnot však bylo použito v dosti značném rozsahu ve Vejprtech, vesměs na balíkových průvodkách.
   Padělky známek hodnoty 25 h, omylem padělateli zhotovené v II. kresbě, a padělek známky hodnoty 300 h, oba neupotřebené na nažloutlém papíru s nažloutlým lepem, byly hlášeny již 15. 6. 1920 ing. Jar. Šulou v 6. čísle časopisu Český filatelista. Byly získány z D"usseldorfu (Německo), kde byly pravděpodobně i zhotoveny kamenotiskem z doudeskové tiskové desky. Velikost padělků je 25, 8 x 22 originálů 26, 5 x 22, 5 mm), mezery mezi známkami však měří 10, 25 až 10, 5 místo 4, 5 mm. U padělků hodnoty 25 h vykazuje levý kus dvojice zbytek odstraněné nuly z předchozího tisku padělku vyšší hodnoty, zřejmě 100 nebo 200 h .
   První upotřebené padělky hodnot 100 a 200 h objevil teprve roku 1934 p. Luzar z Brna při prohlídce většího množství skartu zakoupeného roku 1923. Když E. Hirsch zjistil a zveřejnil vztah tohoto objevu k padělkům z roku 1920, úsilím sběratelů se o dva měsíce později podařilo objevit i upotřebený padělek hodnoty 300 h. Padělky jsou známy s razítky všech tří vejprtských poštovních úřadů (Vejprty 1, 2 a 3). Jedinou známou výjimkou je padělek s razítkem Sch"onfeld (Petschau). Nejčastěji se vyskytují padělky hodnoty 200 h, padělků známek hodnoty 300 h je méně, padělků hodnoty 100 h je asi 200 až 300 kusů. Srovnáním všech čtyř padělků bylo shledáno, že všechny čtyři pocházejí z téže dílny a že byly zhotoveny teprve po vydání hodnoty 300 h, tedy po 22. 4. 1919, neboť na kopuli chrámu sv. Mikuláše je vížka, která se poprvé vyskytuje až u této hodnoty. Bylo zjištěno a publikováno, že u později použitých padělků hodnot 100 a 200 h byl chybějící paprsek dokreslován ručně obyčejnou anebo orážející barvou. Poštovně prošlé padělky pocházejí z doby mezi 18. 1919 až 2.2. 1921, lze však soudit , že se jich používalo až do konce platnosti Hradčan.
   Existence jiných padělků ke škodě pošty nebyla prokázána.
   Padělků ke škodě sběratelů je mnoho. Z celkových padělků jsou to především padělky nezoubkovaných známek hodnot 10 a 20 h V a 30 h Va. Jsou od originálu rozpoznatelné podle hrubého provedení, použitého papíru, popřípadě i lepu. První padělky těchto hodnot, tištěné ve dvojicích nebo čtveřicích, byly bez lepu.
   Roku 1938 byly zjištěny padělky hodnoty 20 h V, tištěné ve čtveřici a hodnoty 30 h Va tištěné jednotlivě a opatřeny současně i falešnou značkou "Gilbert". Byly vyrobeny v Kralupech nad Vltavou a opatřeny lepem.
   Padělky známek hodnot 200, 500 a 1000 h, tzv. náchodské, tištěné v osmikusových blocích na papíru s lepem se objevily poprvé roku 1935 a byly rozšiřovány v Praze. Sloužily hlavně k výrobě falešných známek s leteckým přetiskem. Padělky hodnot 200 a 1000 h jsou dosti nebezpečné, ač každý má výraznou odchylku v kresbě; padělky známky hodnoty 500 h prokazuje již olivově hnědý odstín barvy. Lep těchto padělků je vysoce lesklý a hygroskopický. Vyskytují se též s řádkovým zoubkováním 14.
   Poznávací znaky náchodských padělků.
   Padělek známky hodnoty 200 h; skvrna v levé holubici (1. pole), komín ve slunci (2. pole), přerušená levá větev (3. pole), bod pod nulou (4. pole), škrtnuté NS )5. pole), střecha levou větví (6. pole), vodorovná čárka v kopuli (7. pole), škrt v 2 a 0 (8. pole).
   Padělek známky hodnoty 1000 h; holubice bez hlavy (1. pole), E v ČE se skvrnou (2. pole), S v SKO zakřivené (3. pole), ostré E v ČE (4. pole), tečka před A (5. pole), ostré S v SLO )6. pole), L s výrůstkem (7. pole), nízká vížka, vyduté O v SLO (8. pole).
   Roku 1967 objevily se hromadně další padělky nezoubkované hodnoty 10 h V, tištěné knihtiskem z dvojkusové tiskové desky na nažloutlém, měkkém papíře bez lepu. Jsou velmi zdařilé a zřejmě vyrobeny za hranicemi.
   Padělána byla též stejnosměrná meziarší známek hodnoty 10 h s počítadlem 6. Padělek lze rozeznat podle hrubé a silně slité kresby, nažloutlého papíru a lepu.
   K částečným padělkům paří zejména zfalšování kresby, časté u levé horní spirály, chemické zfalšování barvy, ostříhání zoubků a zfalšování perforace. S odstřižením zoubků se opět nejčastěji setkáváme u nezoubkovaných známek hodnot 10, 20 a 30 h V. Vyskytují se i padělky vzácnějších druhů zoubkování, vyrobené u nezoubkovaných známek anebo přezoubkování levnějších zoubkovaných známek. Řádkové zoubkování 11 ½ , 13 ¾ . 11 ½ , 11 ½ : 13 ¾ a 13 ¾ bylo paděláno povětšinou u nezoubkovaných známek, a to na jednotlivých známkách. Zoubky jsou hladce seříznuté, zatímco u originálů jsou vždy trháním roztřepené. Roku 1926 objevil J. Lešetický padělky řádkového zoubkování 11 ½ a 13. Později se vyskytly známky přezoubkované v jednom směru, čímž vzniklo zfalšované smíšené zoubkování.

Padělky:
ke škodě pošty (použité ve Vejprtech)
   25 h I modrá v II. kresbě, široká mezera, neupotřebená,
   100, 200 a 300 v hrubším provedení, vesměs kamenotisk, první dvě hodnoty jen upotřebené, ke škodě sběratelů.

celková falza 10 a 20 h V a 30 h Va nezoubkované, získané z několika pramenů, různé provedení, různý papír a lep, též s padělanou znaleckou značkou Gilbert, 200, 500 a 1000 h nažloutlý a šedavý papír, vysoce lesklý lep, vystřižené v osmikusových blocích, typické odchylky, 500 h olivově hnědá, meziarší 10 h I s počitadlem 6.-, hrubé provedení nažloutlý papír bez lepu, částečná falza kresby, barev, klížení i zoubkovaných.