Přetisky Revoluční neúřední

   Brzy po vzniku samostatného československého státu, zhotovilo několik jednotlivců přetisky na tehdy platných rakouských a uherských známkách. Tyto soukromé přetisky měly vyjádřit ještě před vydáním prvních československých známek nové státoprávní poměry. Podle rakouských i uherských předpisů, které v mezidobí (do 28. 10. 1918 - 18. 12. 1918) do vydání nových československých norem zůstaly v platnosti, byla jakákoliv úprava poštovních známek soukromými osobami zakázána. Přesto nebyly zásilky vyplacené známkami se soukromými přetisky v době od 28. 10. do 18. 11. 1918 na poštách pozastavovány nebo zatěžovány doplatným. Nepřípustnost úprav poštovních známek soukromými osobami byla připomenuta novým zařízením ze dne 18. 11. 1918; po tomto datu nebyly zásilky vyplacené těmito známkami přijímány k poštovní přeprav. Většina tzv. revolučních přetisků má spekulativní a komerční charakter.

Skalický přetisk RV120 - 3 f

Vznik přetisku

   Skalický přetisk vznikl použitím velkého znaku v nezměněné podobě a vysazením nového nápisu Československá státní pošta menším písmenem tak, aby odpovídalo menším rozměrům uherských známek. Také tento přetisk byl předložen Národnímu výboru ke schválení - toho se však nedočkal.
   Jeho nápadná podoba Pražskému přetisku II. napovídá, že autorem i tohoto přetisku byl Josef Rössler - Ořovský. Svědčí o tom ovšem pouze nepřímé důkazy, respektive okolnost, že přepilované stereotypové štočky údajně odevzdal do archivu Národního výboru v Praze.
   Série uherských známek s tímto přetiskem se v polovině listopadu 1918 objevily ve Skalici na Slovensku, kde byly rozšiřovány poslancem Dr. Blahem. Tomu je také někdy autorství tohoto přetisku neprávem přisuzováno.

Druhy a způsoby přetiskování

   Jistá spojitost s II. Pražským přetiskem umožňuje pátrání po možnostech přetiskování známek.
   Přetištěno bylo 14 uherských známek - výplatní: Ženci s barevnými číslicemi, hodnoty 2, 3, 4, 5, 6 a 15 fillérů (vydání z let 1916 - 18); Karel 10, 20, 25 fillérů; Zita 40 a 50 fillérů (vydání z roku 1918); válečné 10 a 15 fillérů (vydání z roku 1916) a novinová 2 filléry z roku 1913.
   V nepatrném množství byly přetištěny i další uherské známky Ženci s bílými číslicemi 10 a 15 fillérů (1916), Ženci s barevnými číslicemi 10, 35 a 40 fillérů (1916) a Karel s přetiskem "Köztársaság" 10 a 25 fillérů (vydání 28. 11. 1918), které byly zjištěny pouze v Praze. Z toho lze právem usuzovat, že vznikly dodatečně a měly výhradně spekulativní charakter. O jejich vydání se veřejnost ve větším rozsahu ani nedozvěděla. Jejich pozdní vydání bylo také příčinou toho, že se zásilky s přetištěnými známkami v poštovním provozu ve větším rozsahu nevyskytly. Navíc jejich poštovní použití záhy zastavilo nařízení z 13. 11. 1918, které jejich používání počínaje datem 18. 11. 1918 úplně zakazovalo. Navíc dosud platné rakouské předpisy žádné úpravy známek soukromými osobami nepovolovaly. Pokud se dopisy s tímto přetiskem objevují, jsou většinou přefrankované nebo byly vyměněny mezi adresátem a odesílatelem z filatelistických důvodů.
   Celkové množství přetištěných známek se nepodařilo s jistotou určit - náklad nebyl oficiálně oznámen. Dodnes také není nic známo o osudu původního štočku z ruční sazby. Tento i stereotypový štoček zůstaly totiž v držení soukromých osob. Do archivu národního výboru byly odevzdány pouze stereotypové štočky.

Ruční sazba

   Podle posledních výzkumů se podařilo i u tohoto vydání rozluštit způsoby přetiskování. Jako u II. Pražského přetisku se přetiskovalo dvěma způsoby a to: z ruční sazby, nebo stereotipicky.
   Pro výrobu štočků z ruční sazby bylo použito velkého znaku I. typu Pražského II z ruční sazby v nezměněné podobě. K němu byl přisazen dvouřádkový nápis Československá státní pošta, provedený menším písmen, které lépe vyhovovalo rozměrům uherských známek. Pro všechny přetisky provedené touto sazbou je charakteristické poškození levé části ozdobného orámování znaku (chybí vnější linka orámování) a přerušení horní hrany znaky uprostřed. Nápis Československá státní pošta je vůči znaku umístněn v ose (na rozdíl od přetisků ze stereotypových štočků, kde je celý nápis posunut výrazně vpravo od osy). Tisková forma přetisků z ruční sazby se nedochovala. Pravděpodobně se nedochovaly ani větší bloky známek s tímto druhem přetisku, z nichž by bylo možné její velikost alespoň přibližně určit.

Stereotypový štoček

   Při sestavování nového štočku byl použit velký znak II. typu Pražského přetisku II z ruční sazby a k němu přisazen nápis Československá státní pošta ve stejné podobě jako u sazby ruční. V tomto případě došlo k mírnému posunu celého nápisu směrem doprava a vzhůru. Zvětšila se tím mezera mezi nápisem a znakem pod ním. Takto upravený štoček byl potom stereotypován do podoby tiskové formy o 4 polích (2 + 2 známky). Že tomu tak bylo ve skutečnosti, dokládají dochované bloky známek. Přetisky na jednotlivých známkových polích se od sebe nikterak neliší, proto také jejich rozlišování u stereotypového štočku postrádá praktický význam. Za zmínku stojí pouze ZP 1, kde je v nápisu ČESKOSLOVENSKÁ menší, někdy až chybějící čárka nad písmenem A. Je známo, že tohoto štočku bylo zneužito při dotiscích, které se objevily pouze v Praze.

Odchylky a jiné zajímavosti

   Méně často u tohoto vydání nacházíme přetisky v podobě různých filatelistických hříček, jako jsou převrácené, jako jsou převrácené přetisky, obtisky na lepu apod. Pokud jde o poštovní provoz, na dopisech byly zaznamenány pouze známky s přetiskem pocházející z ruční sazby. Vzhledem ke krátkému časovému období mezi vznikem přetisku a úředním zákazem pozměňování známek, je velmi pravděpodobné, že stereotypové štočky vznikly až po 18. 11. 1918, a proto nemohly být poštovně použity.

raritní kousek! - 4 blok s počítadly - rohový